Ke každému pozemku náleží nezadatelné právo přístupu. Způsob, jakým je dané právo uplatněno, se liší. Může se jednat o věcné břemeno průjezdu vztahující se na cestu, účelovou nebo místní komunikaci. Ke každé z podob práva má svá specifika.

Přístupová cesta a typy komunikací

Typ pozemních komunikací najdete v zákoně o pozemních komunikacích č. 13/1997, kde se dělí na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Zaměříme se na 2 poslední typy, které mohou být součástí soukromého majetku.

Co je to místní komunikace

Podle normy ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a zmíněného zákona je místní komunikace – MK veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce a je zanesena v katastru nemovitostí – KN.

Co je to účelová komunikace

Norma ČSN 73 6100 stanovuje, že účelová komunikace je pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů či osamělých objektů se sítí silnic a místních komunikací či vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů, zcela či částečně nepřístupná veřejnému provozu.

Účelová komunikace je nejspornější

Nejvíce sporů se týká vymezení účelové komunikace – UK, když se vlastník pozemku, přes který vede, rozhodne zabránit jejímu používání. Důvodem je často neexistence písemné smlouvy při změně vlastníka.

Vlastníci účelových komunikací

Účelovou komunikaci často nevlastní obec a nejde o silnici či dálnici. Obce musí vést přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k tomu, že typ komunikace, tedy účelové či místní, nelze poznat dle dopravních značek, rozhodující je stanovisko silničního správního úřadu. Pokud rozhodnutí o zařazení do registru pozemních komunikací chybí, jde o účelovou komunikaci.

Příjezdová cesta k nemovitosti je účelová komunikace

Nejčastější účelová komunikace je příjezdová či výjezdová cesta k nemovitosti soukromé a užívané k podnikání, dále lesní i polní cesty, stezky a pěšiny. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelová komunikace.

Spory o účelovou komunikaci

Ze zákona a dosavadních soudních rozhodnutí vyplývají základní charakteristiky, podle nichž se lze orientovat při určování účelové komunikace. Pokud vznikne spor, obraťte se na silniční správní úřad, který je součástí každého obecního úřadu.

Účelová komunikace je zpravidla:

• je viditelná v terénu jako stálá cesta pro pěší nebo vozidla
• slouží jako příjezdová k nemovitostem a pozemkům
• vlastník pozemku s cestou souhlasí s veřejným užíváním písemně, ústně či mlčky
• může jít o cestu tzv. užívanou od nepaměti
• může jít o nutnou komunikační potřebu, cestu pro nezbytnou obsluhu či napojení nemovitostí

Právo na průchod nelze uplatnit na všechny pozemky

Označení cesty za účelovou komunikaci komplikuje fakt, že dle zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. v pl. znění má každý právo na volný průchod, nikoliv průjezd, přes určité pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce či jiné právnické osoby za pevně daných podmínek – nepoškozování, nenarušování a respektování práv. Nelze vymáhat právo průchodu či průjezdu přes pozemek v soukromém vlastnictví fyzické osoby, pokud se nejedná o věcné břemeno.

Věcné břemeno přístupu na pozemek

Věcné břemeno upravuje občanský zákoník a je zapsáno v KN. Uplatní se, pokud nedošlo k ústní dohodě, nebo je třeba ji oficiálně kodifikovat. Většinou vlastník stavby či pozemku není současně vlastníkem přilehlého pozemku a není jiný přístup. Věcné břemeno se definuje smlouvou a zakreslí do geometrického plánu pro zápis do KN. Ten, co právo cesty vykonává, nese i náklady na její zachování. Pokud cestu užívají obě strany, dělí se o náklady na údržbu.