Mokré zdivo značí závažné potíže, které je potřeba co nejdříve odstranit. Čím déle budete odkládat nápravu tohoto problému, tím složitější a dražší to pro vás bude. Jaké nejčastější metody se používají pro vysušení a následnou ochranu zdiva?

Vlhkost poznáte poměrně snadno

Vlhké zdivo dokáže rozpoznat i naprostý laik. Stačí jen vědět, po jakých znacích se dívat. Naprosto nejtypičtějším projevem jsou vlhké fleky na stěnách doprovázané nepříjemným zatuchlým zápachem. Takový zápach se navíc nedá vyvětrat, ať se snažíte sebevíc. Dalším typickým projevem je agresivně se odlupující omítka. Především ve sklepních prostorech si můžete všimnout jasně viditelného orosení oken. Stejně tak pozorujte, jestli náhodou bleskurychle nereznou ocelové konstrukce spojené se stěnami.

Chcete-li mít naprostou jistotu, pořiďte si domácí vlhkoměr na stěny. Toto malé zařízení stojí přibližně okolo jednoho tisíce korun a velmi snadno se používá. S jeho pomocí budete přesně vědět, jak na tom vlastně jste. Pokud objevíte vlhkost ve svých stěnách, rozhodně na nic nečekejte – na scénu přichází sanace zdiva.

Invazivní i neinvazivní metody

Nejdříve se zaměříme na nejnáročnější a velmi invazivní metodu. Tou je podřezání zdiva řetězovou pilou, případně lanovou pilou. První zmíněná varianta se používá pouze v případě cihlového zdiva. Lanovou pilou lze rozřezat prakticky všechny běžné typy materiálů. V obou situacích se jedná o poměrně náročnou bourací práci, která vytváří velké množství nepořádku. Výsledkem jsou však perfektně ochráněné stěny, dlouhodobý klid a také výrazné úspory za vytápění.

Ze všeho nejdříve se do vašeho zdiva vyřízne spára o délce asi jednoho metru. Do ní se následně vloží izolace ze sklolaminátu, PVC, nebo PE. Podřezaná stěna se zajistí rozpěrnými plastovými klíny o vysoké únosnosti. Poté se o kus dále vyřízne další spára a opět se do ní vloží izolace. Celý proces se opakuje do té chvíle, dokud není celá stěna obohacena o novou izolaci (jednotlivé pláty se vzájemně překrývají). Ve finále se veškeré otvory vyplní cementovou suspenzí.

Nyní se pojďme podívat na méně náročné a neinvazivní metody, které nevytváří nepořádek. Jejich hlavní výhodou je fakt, že nenarušují statiku starších a méně stabilních budov. První z nich je sanace zdiva injektáží. Během tohoto procesu se do stěny vyvrtají nepatrné otvory (ty mohou být vyvrtané klidně i z vnější strany stěn, díky čemuž nenarušíte vzhled interiérů). Do těch se následně tlakovou injektáží napustí silikonové mikroemulze/krémy, akrylátové gely, případně polyuretanové pryskyřice. Tím se 100% vyplní veškeré póry přímo uvnitř zdiva, které by jinak mohly propouštět vodu.

Poslední zajímavou technologií je aktivní elektroosmóza. Ta využívá známého fyzikálního principu, který nám říká, že elektromagnetické pole ovlivňuje chování kapalin v materiálech. Díky tomuto poli tedy můžete perfektně vysušit vlhkem napadené stěny. Nezáleží na tom, jak široké či z jakého materiálu jsou. Daná metoda se často používá například u historických staveb, kde je jakékoliv sebemenší poškození (i kdyby jen navrtání) nepřípustné. Navíc je rychlá a také poměrně levná.

Vyřešte potíže s vlhkostí co nejrychleji

Prevence je vždy mnohem příjemnější a levnější než případné řešení problémů. Přesně proto byste měli čas od času projít celý svůj domov a pečlivě zkontrolovat každý skrytý roh. Pokud jste již zpozorovali prvotní náznaky vlhkosti, rozhodně začněte jednat co nejdříve. Podívejte se na internetové stránky izolace zdiva, kde najdete kontakty na ověřené odborníky. Stejně tak si tam přečtete více informací o jednotlivých metodách nápravy.