Pažitka se využívá hlavně ve studené kuchyni jako aromatické zelené koření. Tato bylina má lahodnou, jemně štiplavou chuť a podporuje trávení i chuť k jídlu. Vitaminy a minerály obsahuje nať i fialové květy. Jak pěstovat pažitku a mít čerstvou nať neustále po ruce celý rok? Dáme vám i skvělý recept na tvarohovou pomazánku.
Proč si zasadit pažitku
Pažitka pobřežní, latinsky Allium schoenoprasum, je příbuzná česneku i cibule, což se projevuje na její vůni i chuti. Obsahuje vysoké množství vitaminu C, draslík, vápník, fosfor, sodík, železo, riboflavin i betakaroten. Podobně jako jarní cibulka navíc obsahuje i hodně rostlinné vlákniny, na 100 g čerstvých listů připadá 2,5 g vlákniny, což je 7 % denní doporučené dávky.
Stejně jako česnek a cibule obsahuje alicin, který má antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky. Podporuje tvorbu trávicích šťáv i chuť k jídlu. Pomáhá proti střevním parazitům, snižovat krevní tlak i cholesterol. Je prevencí před rakovinou jícnu, žaludku, tlustého střeva, prsu i plic. Znám je i její dezinfekční, imunostimulační i protisklerotický účinek. Péče o ni je podobná jako při pěstování cibule.
Jak na pěstování pažitky
Pažitka se dá pěstovat na každé zahradě, ale i v květináči na balkoně, terase či parapetu okna. Nejlépe se jí daří v podhorských oblastech, protože při nižších teplotách vytváří mohutnější trsy a šťavnaté listy. Je víceletá a na jednom místě vydrží několik let. Výborně se dá proto pěstovat v nádobách i celoročně.
Vhodná půda a kombinace s jinými bylinami
Pažitce se nejlépe daří v dostatečně výživné, ale ne čerstvě vyhnojené, kypré hlinitopísčité půdě. Vyžaduje slunce nebo polostín. Pažitce daří společně s mrkví, celerem, petrželí, pastinákem, červenou řepou, jahodami, listovými saláty a dalšími bylinami. Vaše bylinková zahrada tedy může být rozmanitá. Nedaří se jí s fazolemi, hrachem, zelím, kapustou, květákem, brokolicí a růžičkovou kapustou.
Jak ji vysadit a množit
Pažitka se pěstuje ze semen nebo se rozmnožuje dělením a přesazováním trsů na jaře do volné půdy a na podzim do nádob. Semínka vysévejte v dubnu a květnu přímo na záhon mělce do hnízd ve sponu 20 x 20 cm nebo do řádků 30 cm od sebe. Vyklíčí asi za 3 týdny a po 7 až 8 týdnech se dá sklízet. Brzy na jaře si můžete předpěstovat sadbu a pak ji v květnu vysadit po více rostlinkách opět do hnízd.
Jak se starat o pažitku
Pažitka chce pravidelnou zálivku, neměla by dlouhodobě vyschnout ani se přemokřit. Aby bohatě obrůstala a nať si udržela svoji charakteristickou chuť i aroma, průběžně odstraňujte rozkvetlé květy. Občas ji přihnojte organickým hnojivem, třeba kopřivovým odvarem, který si snadno vyrobíte stejně jako postřik na mšice. Pažitka je mrazuvzdorná. Na zimu ji lze přikrýt listím a na jaře brzy obrazí.
Jak sklízet pažitku
Pažitková nať se začíná pravidelně sklízet, jakmile rostlina dosáhne výšky asi 10 cm. Seřezává se přibližně 3 cm nad zemí a nať se má ihned spotřebovat. Od druhého roku pažitka začíná kvést od května do srpna voňavými růžovými či fialovými květy, které jsou jedlé. Květů a svěží nektar láká na naši zahradu i včely.
Často kladené otázky
Rostlina si musí vytvořit zásobní cibulky. První rok ji sestřihávejte až v pozdním létě a ne dříve, než doroste alespoň 10 cm. Pokud listy zestárnou a nestačíte je sklízet na konzum, čas od času trsy seřežte, aby se zahustila a narostly nové, mladé a houževnaté listy.
Pažitka na jednom místě vydrží několik let. Výborně se dá také celoročně pěstovat v nádobách, nejlépe v dostatečně výživné, ale ne čerstvě pohnojené, kypré hlinitopísčité půdě, na slunečném nebo částečně zastíněném místě.